Preventivní péče: Co může odhalit prohlídka, i když se cítíte zdravě?

Většina lidí přichází k lékaři ve chvíli, kdy je něco bolí nebo se necítí dobře. Smyslem prevence je ale přesný opak – vyhledávat zdravotní rizika a některá onemocnění ještě v době, kdy se nijak neprojevují. Pravidelná preventivní prohlídka proto není určena jen lidem, kteří mají zdravotní potíže. Je příležitostí zhodnotit celkový zdravotní stav, zachytit rizikové faktory a v případě potřeby zahájit další vyšetřování nebo léčbu včas.

Co se při preventivní prohlídce sleduje?

V České republice má dospělý člověk nárok na všeobecnou preventivní prohlídku u praktického lékaře jednou za dva roky. Od ledna 2026 je její obsah podrobnější a více zohledňuje věk, zdravotní stav a individuální rizika pacienta. Lékař se zaměřuje například na rodinnou anamnézu, životní styl, krevní tlak, tělesné parametry a rizika kardiovaskulárních, metabolických nebo ledvinných onemocnění. Součástí prevence je také kontrola očkování a účasti v doporučených screeningových programech.

Preventivní péče zahrnuje například:

• pravidelnou kontrolu krevního tlaku,
• laboratorní vyšetření podle věku a zdravotních rizik,
• sledování hladiny cukru a krevních tuků,
• kontrolu očkování,
• posouzení rodinné anamnézy a dalších rizikových faktorů,
• screeningová vyšetření zaměřená na včasný záchyt některých nádorových a dalších závažných onemocnění.

Konkrétní rozsah vyšetření se nemusí u každého člověka shodovat. Právě individuální posouzení rizik je jednou z důležitých součástí moderní preventivní péče.

Screening: proč má smysl i bez příznaků?

Jednou z nejdůležitějších součástí prevence je screening – vyšetřování zdánlivě zdravých lidí s cílem zachytit určité onemocnění v časném stadiu. V Česku jsou v současnosti dostupné populační screeningové programy například pro nádory prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku, plic a prostaty. Jejich konkrétní podmínky se liší podle věku, pohlaví a dalších rizikových faktorů.

Právě skutečnost, že člověk nemá žádné potíže, není důvodem screening odkládat. Některá závažná onemocnění mohou v počátečních fázích probíhat bez příznaků a jejich včasný záchyt může významně ovlivnit další léčbu. Pokud si nejste jistí, která preventivní a screeningová vyšetření se vás týkají, může být dobrým prvním krokem právě návštěva praktického lékaře.

Prevence nemusí znamenat absolvovat desítky vyšetření. Jde především o to znát svá rizika, chodit na pravidelné kontroly a využívat vyšetření, která jsou pro váš věk a zdravotní stav doporučená. Čekat na první příznaky není jediný způsob, jak se starat o své zdraví.

Zdroje:

ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Všeobecné preventivní prohlídky dospělých [online]. Praha: ÚZIS ČR, 2026 [cit. 2026-08-14]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/441-vseobecne-preventivni-prohlidky-dospelych

VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR. Změny ve vyhlášce o preventivních prohlídkách [online]. Praha: VZP ČR [cit. 2026-08-14]. Dostupné z: https://www.vzp.cz/poskytovatele/informace-pro-praxi/poradna/zmeny-ve-vyhlasce-o-preventivnich-prohlidkach

ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Screeningové programy pro dospělé – přehled [online]. Praha: ÚZIS ČR, 2026 [cit. 2026-08-14]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/2222-pruvodce-screeningovymi-programy

ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Programy prevence (screeningu) zhoubných nádorů v ČR [online]. Praha: ÚZIS ČR, 2026 [cit. 2026-08-14]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/24-programy-prevence-screeningu-zhoubnych-nadoru-v-cr