Jak dlouho vydrží jednotlivé typy očkování? Od neštovic po virové hepatitidy

Jak dlouho vydrží jednotlivé typy očkování? Od neštovic po virové hepatitidy

Očkování představuje jeden z nejúčinnějších nástrojů prevence infekčních onemocnění. Abychom však mohli odpovědět na otázku, jak dlouho si lidský organismus uchovává ochranu po jednotlivých vakcinacích, musíme se zaměřit hned na několik faktorů. Odpověď se totiž odvíjí od typu patogenu, použité vakcíny a individuální imunitní odpovědi očkovaného. 

Některé vakcíny poskytují celoživotní imunitu, zatímco u jiných je nutné přeočkování po určité době. Připravili jsme pro vás přehledový článek, ve kterém se zaměříme jak na obecné principy délky trvání imunity po očkování, tak i konkrétně na příklady očkování proti neštovicím, meningokokům, pneumokokům a virovým hepatitidám.

Faktory ovlivňující délku imunity po očkování

Délku imunity po očkování určuje kombinace více činitelů. Výsledek nám později dává přibližnou očekávanou dobu, po kterou je daný jedinec schopen vytvářet protilátky proti konkrétní nemoci.

Typ vakcíny

Varianta samotné vakcíny dává tělu signál k rozpoznání patogenu a tvorbě správných protilátek po určitou dobu.

  • Živé atenuované vakcíny (např. proti spalničkám nebo planým neštovicím) zpravidla vyvolávají silnější a dlouhodobější imunitní odpověď.

  • Inaktivované nebo subjednotkové vakcíny (např. proti chřipce nebo hepatitidě A/B) poskytují kratší dobu ochrany, a proto je často nutné přeočkování.

Charakter infekce

Některé viry přirozeně vyvolávají dlouhodobou imunitu (např. virus spalniček), zatímco jiné se imunitnímu systému snadněji vyhýbají nebo rychle mutují (např. virus chřipky). Právě virus chřipky se vyvíjí tak rychle, že je potřeba každý rok monitorovat situaci v populaci a připravit vakcínu, která je určené pro boj s převládajícími mutacemi v dané sezóně.

Imunitní odpověď jedince

Věk, genetické faktory, přítomnost chronických onemocnění či oslabení imunity mohou ovlivnit délku trvání ochrany. Tuto individuální charakteristiku by měl sledovat váš praktický lékař.

Očkování proti neštovicím

Pravé neštovice (variola)

Díky globální eradikační kampani WHO v roce 1980 již není očkování proti pravým neštovicím v běžné populaci potřeba. Studie však ukázaly, že imunita přetrvává po očkování desítky let. I 30 až 50 let po vakcinaci lze v krvi detekovat paměťové T-lymfocyty a protilátky. Předpokládá se tak, že pravé neštovice byly vymýceny a další očkování již neprobíhá.

Plané neštovice (varicella)

Vakcína proti planým neštovicím poskytuje dlouhodobou, ale ne celoživotní ochranu. Ochrana trvá obvykle 10 až 20 let, přičemž u části populace může imunitní odpověď postupně klesat. V některých zemích se proto doporučuje i posilovací dávka (tzv. booster).

V dospělosti mnozí zvažují očkování proti pásovému oparu (herpes zoster), který vzniká reaktivací viru planých neštovic.

Očkování proti meningokokům

Existuje několik vakcín, protože meningokok má více séroskupin (A, B, C, W, Y). Ochrana naneštěstí není celoživotní, u dětí bývá kratší, u dospívajících a dospělých se může pohybovat mezi 5–10 lety podle konkrétní vakcíny.

Meningokok B

Očkuje se hlavně u malých dětí. Ochrana přetrvává několik let, ale s časem klesá, proto se doporučuje přeočkování v adolescenci, zejména pokud je riziko nákazy vysoké.

Meningokok ACWY

Vakcína poskytuje ochranu zhruba 5–10 let, proto se u mladých lidí (zejména před nástupem na internáty, koleje, výměnné pobyty apod.) doporučuje přeočkování.

Očkování proti pneumokokům

U dětí se očkuje hlavně konjugovanou vakcínou (PCV10 nebo PCV13). Ta vyvolává dlouhodobou imunitu, která může trvat mnoho let, často až do dospělosti.

U seniorů a rizikových skupin se používá buď konjugovaná (PCV13/15/20) nebo polysacharidová (PPSV23) vakcína. Chrání obvykle 5–10 let, poté se doporučuje přeočkování.

V ČR je očkování proti pneumokokům hrazeno dětem (pokud se podá v kojeneckém věku) a seniorům nad 65 let.

Očkování proti virovým hepatitidám

Hepatitida typu A

Očkování (dvě dávky) poskytuje velmi dlouhou imunitu. Studie ukazují, že ochrana trvá nejméně 20 let, pravděpodobně však celoživotně. Přeočkování se rutinně nedoporučuje, pokud byla aplikována kompletní očkovací série.

Hepatitida typu B

Očkování (obvykle tři dávky) vyvolává silnou tvorbu protilátek (anti-HBs). U zdravých jedinců vydrží ochrana minimálně 20 až 30 let, v některých případech celoživotně. I po poklesu hladiny protilátek zůstává aktivní buněčná imunita (paměťové B a T buňky), která je schopna zajistit rychlou odpověď při expozici viru. 

Přeočkování se proto doporučuje jen rizikovým skupinám (např. zdravotníci, dialyzovaní pacienti), zejména pokud se u nich zjistí pokles hladiny protilátek pod ochrannou hranici.

Hepatitida typu C

Proti této variantě stále neexistuje očkování. Jediným způsobem ochrany je tak prevence setkání s virem.

Přehled očekávatelné délky ochrany vybraných vakcín

  • Pravé neštovice: desítky let, očkování se ale již neprovádí

  • Plané neštovice (varicella): cca 10 až 20 let, někdy nutný booster.

  • Hepatitida A: minimálně 20 let, pravděpodobně celoživotní imunita.

  • Hepatitida B: 20 až 30 let a více, přeočkování nutné jen u vybraných skupin.

  • Chřipka (inaktivovaná vakcína): 6 až 12 měsíců, nutno očkovat každoročně.

  • Tetanus: přeočkování každých 10 až 15 let, někdy se doporučuje i po zranění, u kterého je riziko nakažení

  • Záškrt a černý kašel: přeočkování minimálně jednou v dospělosti, většinou ve formě spojené vakcíny i proti tetanu.

  • Klíšťová encefalitida: základní schéma (3 dávky) poskytuje ochranu asi 3 roky, poté každých 5 let přeočkování, u osob nad 50 let každé 3 roky.

  • HPV (lidský papilomavirus): po základním schématu je ochrana dlouhodobá (minimálně 10 až 15 let), přeočkování není standardně doporučováno.

  • Meningokok: proti séroskupině B ochrana časem klesá, přeočkovává se však pouze v některých případech. Proti séroskupině ACWY chrání 5-10 let.
  • Pneumokokové infekce: po očkování dospělých (např. u seniorů) přetrvává několik let. Přeočkování závisí na typu vakcíny, někdy se po 5 až 10 letech doporučuje posilující dávka.

 

Délka ochrany po očkování se značně liší podle druhu vakcíny a individuální odpovědi organismu. Zatímco některé vakcíny poskytují imunitu po celý život (hepatitida A, často i hepatitida B), jiné vyžadují pravidelné přeočkování (tetanus, chřipka, covid-19). U neštovic zůstává zajímavým faktem, že ochrana vydrží i několik desetiletí, což odráží sílu živých vakcín a přirozenou dlouhodobou paměť imunitního systému.

Je proto důležité sledovat doporučené očkovací kalendáře a individuálně zohledňovat zdravotní stav, věk i rizikové faktory. Pro více informací o možnostech očkování se obraťte na svého praktického lékaře.



Zdroje:

https://szpcr.cz/povinne-ockovani/

https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/ch/chripka/ockovani-proti-sezonni-chripce-otazky-a-odpovedi/

https://www.cdc.gov/vaccines/hcp/imz-best-practices/contraindications-precautions.html

https://www.cdc.gov/vaccines/basics/index.html

https://www.cdc.gov/vaccines/basics/explaining-how-vaccines-work.html

https://www.ftn.cz/zloutenka-817/

https://www.zpmvcr.cz/pojistenci/prispevky-z-fondu-prevence/program-prevence-infekcnich-onemocneni-ockovani

https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/ockovani-proti-zloutence

https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/cerny-kasel-cili-pertuse-priznaky-a-lecba/

https://www.ockovacicentrum.cz/cz/meningokokove-nakazy-acwy