Co způsobuje průjem a jak ho zastavit

Průjem je velmi častý zdravotní problém, který může potkat každého z nás – od kojenců po seniory. Přestože obvykle není nebezpečný, dokáže člověka pořádně potrápit. V tomto článku se podíváme na to, co způsobuje průjem, jak dlouho trvá průjem, co na průjem pomáhá a jak správně reagovat v různých situacích – včetně průjmu u dětí.

Co způsobuje průjem?

Průjem vzniká tehdy, když se obsah střev pohybuje příliš rychle, což brání dostatečnému vstřebání vody a živin. 

Příčin průjmu může být ovšem celá řada:

• Virové nebo bakteriální infekce – nejčastější důvod akutního průjmu.

• Paraziti - nesprávná příprava jídla nebo infikované jídlo může do těla zavléci i větší organismy

• Zkažené jídlo nebo voda – tzv. alimentární infekce.

• Stres a psychická zátěž – tzv. nervový průjem.

• Potravinová intolerance – například laktózová nebo alergie na lepek, nebo jiné alergie.

• Užívání antibiotik, antidepresiv, či jiných léků – mohou narušit střevní mikroflóru.

• Chronická onemocnění střev – jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida.

• Očista střev – v některých případech lidé pociťují průjem jako vedlejší efekt, pokud zkoušejí různé metody, jak pročistit střeva.

Co dělat, když mám průjem?

Nejdůležitější je zabránit dehydrataci, která hrozí zejména u dětí a starších lidí. Proto v prvé řadě pijte hodně tekutin – nejlépe vodu či neslazený čaj. V lékárně se dají koupit i tzv. iontové rehydratační nápoje speciálně určené k pomoci při průjmu.

Na běžný průjem pomáhají volně prodejné léky z lékáren jako jsou Imodium nebo Enditril, či adsorbencia typu aktivního uhlí. Nebo diosmektika, které na sebe vážou toxiny a mohou být vhodná i pro děti. Bohužel léky často nemusí být vhodné na průjmy infekčního původu, protože většinou zpomalují pohyb střev a zadržují tak škodlivé mikroorganismy v těle. Je proto lepší nákup vždy konzultovat se svým lékařem.

Probiotika mohou také zkrátit dobu trvání průjmu, zejména u virových průjmů u dětí.

Co jíst na průjem?

Hlavní je, aby strava byla lehce stravitelná. Často se proto doporučují následující pokrmy, v menších porcích a ty vařené nejlépe vlažné:

• Vařená rýže

• Suchary a bílé pečivo

• Vařená mrkev a brambory

• Banány

• Jablko bez slupky, nastrouhané nebo pečené

• Probiotika (dostupné v lékárnách)

Rozhodně se vyhýbejte tučným, smaženým jídlům, mléčným výrobkům (hlavně mléku), luštěninám, kofeinu a alkoholu. Ale kojenců se kojení nepřerušuje.

Jak dlouho trvá průjem?

Akutní průjem obvykle trvá 1 až 3 dny, v některých případech až týden. Pokud přetrvává déle než 7 dní, nebo je doprovázen horečkou, krví ve stolici, silnými bolestmi břicha či zvracením, je nutné vyhledat lékaře. U dětí a seniorů je vhodné vyhledat lékaře již po 24 hodinách trvání. A okamžitě u kohokoliv při známkách dehydratace, zmatenosti či apatie, případně při krvi nebo hlenu ve stolici, vysoké horečce a/nebo opakovaném zvracení.

Co pomáhá na průjem?

Přestože průjem většinou po čase odezní sám, určitě je několik věcí, které můžete udělat pro uspíšení vašeho uzdravení, nebo alespoň zmenšení vašich obtíží.

• Hlavní je výraznější pitný režim.

• Nezapomínejte jíst, vhodná je lehká, šetrná strava.

• Volně prodejné léky, pokud nejsou kontraindikované.

• Probiotika.

• Klidový režim.

Co na průjem u dětí?

Děti jsou náchylnější k dehydrataci, takže je ještě důležitější hlídat, kolik tekutin při průjmu vypijí. Pokud se jedná o průjem u dětí kolem 2 let, můžete jim uvařit lehká jídla jako je rýžový odvar, banán nebo suchary. Vynechejte sladké džusy a mléko. V lékárně se opět můžete poptat na rehydratační nápoje.

Domácí rehydratační nápoj si můžete vyrobit i doma z 8 lžiček cukru, 1 lžičky soli, šťávy ze dvou pomerančů a 1 litru převařené vody.

U kojenců je průjem zvlášť citlivou záležitostí. Jak tedy vypadá průjem u kojence? Stolice bývá řídká, častější než obvykle a může obsahovat hlen nebo mít jiný zápach. Kojenci však obvykle nadále pijí mateřské mléko – kojení by se nemělo přerušovat, ale pokud máte obavy, rozhodně se obraťte na svého pediatra.

Jak rozeznat průjem od vážnějšího problému

Pokud si nejste jistí, co dělat, když máte průjem, vždy máte možnost konzultovat stav se svým praktickým lékařem. Může se totiž stát, zejména když průjem trvá déle, než by měl, že se jedná o příznak závažnějšího problému.

Kdy je průjem většinou neškodný a stačí domácí léčba

Klidový režim a výše uvedené rady platí ve většině případů pokud:

• průjem trvá 1–3 dny

• není doprovázen horečkou, krví ve stolici nebo silnou bolestí břicha

• nemáte výraznou dehydrataci (tzn. normální močení, nepřítomnost slabosti, nemáte sucho v ústech nebo závratě)

• je zřejmá příčina (např. dietní chyba, stres, cestovatelský průjem)

Kdy je u průjmu na místě zpozornět

Průjem ve vzácných případech může signalizovat také potravinovou intoleranci (např. laktózovou), syndrom dráždivého tračníku, zánětlivé onemocnění střev (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida) nebo jiný metabolický problém. V takovém případě je důležité nechat si udělat krevní testy, testy stolice a ideálně i kolonoskopii.

Zpozornět byste měli tedy v následujících případech:

• průjem trvá déle než 3–5 dní a nezlepšuje se

• vyskytuje se opakovaně nebo má chronický charakter (např. každý týden, několik týdnů v kuse)

• máte i jiné příznaky – únava, úbytek hmotnosti, bolest břicha, nadýmání, nevolnost

• často tě bolí břicho po jídle nebo po určité potravině (např. mléku, lepku)

• jste oslabení nebo se cítíte stále špatně

Kdy kontaktovat lékaře při průjmu určitě:

• průjem trvá více než 7 dní bez známek zlepšení,

• ve stolici je krev nebo hlen,

• máte vysokou horečku (nad 38,5 °C),

• objevují se silné bolesti břicha nebo křeče,

• zvracíte, nemůžete udržet tekutiny a nemůžete pít,

• máte známky dehydratace – suchá ústa, žádné močení, slabost, zmatenost,

• jedná se o kojence, malé dítě nebo seniora – zde je průjem vždy rizikovější.

Pokud se jedná o krátkodobý a mírný průjem, bez dalších příznaků je nejlepší průjem prostě vydržet. Naopak lékaře rozhodně kontaktujte, pokud se stav zhoršuje, trvá déle než pár dní, nebo je doprovázen jinými varovnými signály. Váš praktický lékař vás posléze může poslat na specializovaná vyšetření u gastroenterologa.

Zdroje:

https://www.wikiskripta.eu/w/Diferenci%C3%A1ln%C3%AD_diagnostika_pr%C5%AFjmov%C3%BDch_onemocn%C4%9Bn%C3%AD

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2008/02/12.pdf

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2004/05/06.pdf

https://www.wikiskripta.eu/w/Antidiaroika

BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha: Galén, 2009. 475–477 s. ISBN 978-80-7262-644-1